Teď mě zabij

30. 09. 2020 21:13:52
Jako malé dítě jsem byl vždy 7. listopadu vybaven lampionem, abych se vzápětí mohl zapojit do lampionového průvodu, který se konal každý rok u příležitosti výročí VŘSR (Velké říjnové socialistické revoluce).

VŘSR se dávno neslaví (naposledy v roce 1989), mně se nicméně toto datum přesto vybavilo, když jsem místo lampionu popadl volant a vyrazil směrem Městské divadlo Mladá Boleslav. Nekonečné proudy červených a bílých světel aut v ucpané Praze mi totiž lampionové průvody dokonale připomněly. Rychlost přesunu se příliš nelišila, jen dětské nohy nahradili plechoví miláčci svých středostavovských majitelů, hrdinů budování kapitalismu a výchovy dívek v Čechách.

Jelikož jsme ale všichni poučení obyvatelé Prahy, všichni jsme počítali s povinnou časovou rezervou a přes veškeré dopravní obstrukce jsme se do cíle dostali včas. Pouze v areálu Fyzikálního ústavu zkouší nové supertajné zařízení pro cestování časoprostorem, vzhledem k čemuž jsme se s Honzou nedokázali najít tak rychle, jak jsme původně předpokládali. Vše naštěstí vyřešil Stopařův průvodce po Galaxii.

Cesta do Boleslavi už proběhla zcela hladce a bezproblémově. Mimořádným způsobem ji obohatila Lucka svým vyprávěním o Indii. Mrzutá byla samozřejmě absence dvorní dramaturgyně Kateřiny, ale na druhou stranu, pět lidí by prostě ve voze necestovalo tak pohodlně jako čtyři. A navíc by naše sestava nebyla s její účastí genderově vyvážená.

Divadlo v Mladé Boleslavi ve mně zanechalo velmi dobrý dojem. Secesní budova je citlivě zrekonstruovaná, auta evidentně stále sypou a něco málo z toho se skrz městský rozpočet prosype i do kultury. Místní (na rozdíl od zpovykaných Pražáků) stále berou návštěvu divadla jako společenskou událost, čemuž přizpůsobují svou ústrojovou kázeň. V pořádku byly také chlebíčky.

Naprostou bombou ovšem byly lístky (díky Arleto!). Nejenom, že se jednalo o spešl režijní vstupenky, ale navíc jsme se díky nim dostali do lóže. Výhled jsme tedy měli nejen na prkna, která znamenají svět, ale také do hlediště. Po debatě týkající se zasedacího pořádku jsem nakonec sdílel lože s Honzou. Také se dostavil pocit určité privilegovanosti – jen si nás vy tam dole pěkně prohlédněte. Pokud tyto prebendy přicházejí často a v hojném počtu, pocitu vlastní výjimečnosti zřejmě nakonec podlehne i ten nejvíce rovnostářský a podobné výhody původně zcela odmítající jedinec.

„Teď mě zabij“ je hrou strhující, zneklidňující, devastující, zcela v intencích Katčiny temné série (Busted Jesus Comix, 1984, Sirotci). Co k ní vlastně napsat? Byla to hra o nesnesitelné těžkosti bytí, hra „nastavující zrcadlo“ domnělé samozřejmosti našich životů, která vůbec samozřejmá není. Východisko, které si nakonec Jake Sturdy pro sebe zvolil, je asi stále pro mnoho lidí nepřijatelné. Myslím ale, že se Bradovi Fraserovi povedlo naznačit, že podobně zvolený konec vůbec nemusí být tak tragický, jak by se na první pohled mohlo zdát. V tomto poznání mě ta hra oslovila asi nejvíce.

Díky svému privilegovanému postavení jsme měli rovněž možnost vidět úprk staršího manželského páru těsně před zahájením jedné z milostných scén přímo na jevišti. Vím, že pro dnešní otrlou střední (nemluvě již o mladé) generaci je podobný styl „živočišného“ divadla již zcela normální, ale pro starší generaci je to prostě stále silná káva. Mějme pro ně proto pochopení!

Po skončení hry usedáme do vozu a odjíždíme zpět do metropole. A viníkem této situace není nikdo jiný než já sám, který vždy vypuštění posledního dějství (tedy návštěvu nálevny a zhodnocení zhlédnutého spektáklu) vášnivě kritizoval. Avšak jak psal již Baudelaire: „Zabiju se, protože již nemohu dále žít, neboť už nemohu únavu z usínání a únavu ze vstávání dále snášet.“ A mě bohužel čekalo další den vstávání v nepříjemně nekřesťanskou hodinu.

Závěr: Výprava do Mladé Boleslavi potvrdila správnost teze o velkém přínosu automobilových výpadů do mimopražských divadel. Je nutné pokračovat v nastoupeném směru!

Autor: Jan Snopek | středa 30.9.2020 21:13 | karma článku: 6.57 | přečteno: 423x

Další články blogera

Jan Snopek

Silné názory jako trend dnešní doby

Než se smířit s existencí neproniknutelného a nikdy nepoznatelného mysteria světa, je pro nás mnohem pohodlnější vybudovat si ochranný val sestávající z jen částečně podložených nebo zcela nepodložených silných názorů.

24.3.2024 v 15:46 | Karma článku: 10.00 | Přečteno: 224 | Diskuse

Jan Snopek

Pět univerzálních zbraní druhé světové války

Popis pěti zbraní, které díky své univerzálnosti ovlivnily dějiny druhé světové války a staly se legendami.

11.2.2024 v 14:48 | Karma článku: 15.74 | Přečteno: 440 | Diskuse

Jan Snopek

Noc vášně v horské chatě Zamilovaný kamzík

Jeseníky patří mezi naše nejkrásnější hory. Pobyt v Jeseníkách je zárukou mimořádných zážitků. A to nejen ve dne, ale také v noci.

16.1.2024 v 14:33 | Karma článku: 12.00 | Přečteno: 350 | Diskuse

Jan Snopek

Válka motorů aneb vítězství vznětu nad zážehem

Vznětové motory se začaly v tancích prosazovat již v meziválečném období. K definitivnímu vítězství dieselu nad benzínovým motorem ale došlo až o mnoho let později.

29.12.2023 v 8:51 | Karma článku: 15.21 | Přečteno: 428 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 8.80 | Přečteno: 264 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 314 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.14 | Přečteno: 393 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 110 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 424

Nepovažuji se za nijak zvláštního či mimořádného jedince. Má neobyčejnost spočívá snad jen v mé obyčejnosti.

 

Kontakt: jansnopek@hotmail.com

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...