První výročí vyhlášení nouzového stavu a zavedení korona-kalendáře

Nejlepším lékem na blbou náladu v české společnosti by bylo zavedení nového korona-kalendáře, který by platil od začátku covidové epochy. 

V pátek 12. března jsme si připomněli 1. výročí vyhlášení nouzového stavu (byl vyhlášen od 14:00 hod na dobu 30 dnů). Národ se tehdy sjednotil pod vedením svého premiéra a postavil se zákeřnému viru čelem. Ani největší pesimisté však nepředpokládali, jak bude nakonec eliminace koronaviru dlouhá. Rok se s rokem sešel a v zemích Koruny české zavládla blbá nálada. Místo velkého vítězství jsme se dočkali vleklé poziční války s nejistými vyhlídkami. Svornost, rozhodnost a vůle po vítězství nahradily defétismus, porušování subordinace a švejkování.  

Jak z toho ven? Co panu premiérovi poradit? Jednou z cest by mohlo být odsunout řešení zásadních věcí do pozadí a vrhnout se na ty naprosto nedůležité. To veřejnost vždy ocení. Konkrétně se nyní jedná o zavedení korona-kalendáře, který nahradí ten stávající Gregoriánský. Zkušenosti s tímto krokem již jsou k dispozici, vždyť zde přece máme příklad francouzského revolučního kalendáře, který zavedli Jakobíni a který začínal prvním dnem Francouzské republiky tedy od 22. září 1792.

Poetické názvy měsíců jako např. měsíc mlh (Brumaire), měsíc květů (Floréal) nebo měsíc žní (Messidor) však tentokrát nepřipadají v úvahu. Hlavním úkolem nového kalendáře je totiž zdůraznit roli osobností, které se snaží vyvést národ ze všech nástrah a nebezpečenství. Korona-kalendář by tedy mohl vypadat třeba takto (za jménem je připojeno krátké zdůvodnění):

březen – „Babiš“, tady celkem není o čem diskutovat, panu premiérovi náleží čestné místo v boji proti zákeřnému viru a všemu co s ním souvisí,

duben – „Hamáček“, také ministr vnitra si zaslouží své místo v kalendáři, jeho červený svetr se na tiskovkách nádherně vyjímal,  

květen – „Novotný“, byla by chyba, věnovat se pouze vládním politikům, je nutné být velkorysý a dát prostor i opozici, tento měsíc proto patří Pavlu Novotnému za popularizaci vojenské historie a ruských vojevůdců Koněva a Vlasova,  

červen – „Vojtěch“, zásadní postavou jarních tiskovek byl také pan ministr Vojtěch, nebyl ale předsedou strany, a tak se na něj dostává až po dvojici Andrej Babiš a Jan Hamáček, 

červenec – „Zeman“, pan prezident si místo v kalendáři zaslouží, aniž by bylo nutné uvádět nějakou konkrétní aktivitu, 

srpen – „Schillerová“, paní ministryni financí je nutné ocenit za propagaci poezie a samozřejmě také slušivých účesů,

září – „Vystrčil“, senát je potřeba pochválit za to, že svého předsedu vystrčil na Tchaj-wan, pana předsedu senátu pak za zajímavé úvahy na téma přerozdělování,  

říjen – „Maláčová“, paní ministryně si zaslouží ocenění za svou bezelstnost a upřímnost v rozhovoru s redaktory České televize. A upřít ji nelze ani popularizaci jihoamerického akcentu v české politice,

listopad – „Blatný“, pan ministr zdravotnictví si zajistil místo v kalendáři svou sebevražednou odvahou strkat svou hlavu do jámy lvové a potřebou účastnit se operace Mission Impossible,  

prosinec – „Filip“, pan předseda měl Filipa a vstoupil tudíž do dějin svými tanečky kolem 10 miliard pro armádu,

leden – „Trump“, abychom byli světoví, je potřeba do kalendáře zařadit také nějakého světového politika. A koho jiného si vybrat než samotného Donalda Trumpa, který v průběhu svého (a pro něj tolik nepochopitelného) odcházení projevil opravdu nezlomného ducha,

únor – „Prymula“, dvakrát nevstoupíš do jedné řeky, avšak profesoru Prymulovi se to povedlo. Po kauze Vyšehrad následovala návštěva zápasu v Edenu. Navíc je mu nutné připočíst k dobru popularizaci hodnosti plukovník.

Tolik tedy k jednotlivým měsícům. Kalendář by zpětně platil od 12. března 2020 – tedy od počátku covidové epochy. Jedná se nicméně pouze o pracovní návrh a konkrétní názvy tak ještě mohou podléhat změnám. Velkou výhodou tohoto znění je nicméně skutečnost, že zatímco starý kalendář byl vysloveně maskulinní (pouze září bylo rodu středního), nyní zde máme dva krásné ženské měsíce.

Měsíce nového kalendáře by se zrušily a používaly by se výlučně názvy nové, avšak ve stávajícím formátu. Např.: „Dne 5. Filipa jsem ve skříni nalezl srp a kladivo.“

Návrh, jak z krize ven, je tedy na stole. Nechme se překvapit, jak vstřícná bude reakce pana premiéra.